Často se setkávám s tím, že mnoho lidí vnímá Fujifilm jako hobby „stylovku“, která sice vypadá dobře, ale se kterou se nedá fotit profesionálně. Myslím, že už z několika předchozích článků, které jste si mohli na webu fujifans.cz přečíst, začíná být zřejmé, že se jedná o mýtus. Z vlastní zkušenosti vím, že v kombinaci s vhodným objektivem s dobrou světelností, bych se profesionální zakázky vůbec nebál. Naopak! Celková kvalita, dynamický rozsah a nezaměnitelné barvy z těchto foťáků mě nepřestávají překvapovat.
Jedinou věcí, na kterou je třeba myslet, zejména když člověk přechází ze zrcadlovky, je dostatek náhradních baterií. To se týká asi všech „Xkových“ těl krom XT-4, která má už nový typ baterie. V tomto pohledu je XT-4 opravdovým šampionem. Pokud se dobře pamatuji, tak jsem musel měnit baterii pouze jednou, a to v samém závěru celého dne. U své oblíbené XT-2 jsem potřeboval baterie tři. Nutno dodat, že dvě ze tří baterií, které jsem měnil, nebyly originál Fujifilm, a navíc už mají nějaký ten pátek za sebou.
Ještě dodám, že jsem celou svatbu fotil v režimu JPEG+RAW, ale nakonec jsem se rozhodl pracovat pouze s JPEGy. Důvodem byl Kodochrome JPEG recept, který pomocí několika nastavení přímo ve foťáku vytvořil neskutečně krásné barvy, které by bylo škoda nepoužít. Ve finále jsem tedy udělal pouze lehké úpravy v Lighroomu a bylo hotovo. Celkový výsledek můžete posoudit sami.
Co se týče samotného prostředí, tak v tomto ohledu jsem si jako fotograf nemohl stěžovat. Veru s Jednou si nakonec vybrali Kolářovu chatu, která je situovaná v samém srdci Beskyd, obklopena hlubokými lesy a dech beroucím výhledem. Tento region je pro nás zcela neprobádaný a asi bychom si nedokázali představit lepší místo, u kterého bychom chtěli začít.
Relaxační a vítací zóna prošla náročným testem den před svatbou.
Kloubouk dolů před klukama, nejenom to, že po celou svatbu vypadali neskutečně cool, ale ještě k tomu ustáli přísun panáků s přijíždějícími hosty.
Nemůžu si pomoct, ale pokaždé, když vidím tuhle fotku, tak si vzpomenu na "Reservoir dogs".
Přípravy
Atmosféra příprav může být velmi hektická, plná stresu a nervozity obvzlášť na straně nevěsty...K mému překvapení Veru rozhodně nebyla tento případ. Naopak! :)
Příprava nevěsty se nesla ve veselém a netradičním duchu. :)
Mít za svědkyni právě Janču se ukázalo jako zcela zásadní už během příprav. Janča je totiž schopná detekovat znečistění vzduchu již při malých koncetracích, a proto si vysloužila nový nickname "kanárek" :)
Veru, neskutečně ti to tady slušelo a vůbec se Jendovi nedivím, že ho to celé tolik dojalo.
V tento moment jsem si plně uvědomil, jak dlouho už pracuji z domova. Pln optimismu jsem Jendovi nabídl uvázání kravaty, ale ani po deseti minutách a zcela zmačkané kravatě, jsem nebyl schopný vyplodit nic, co by alespoň vzdáleně připomínalo uzel.
Neočekávanou překážkou se ukázalo být zdánlivě obyčejné nazutí Jendových nablíštěných bot. Italští designeři očividně nepočítali s poctivým českým chodidlem. Nicméně, po delším snažení a nutné asistenci kávové lžičky se nakonec i tento zádrhel podařili odstranit. Vše bylo tedy připraveno.
Obřad
Nejočekávatelnější část dne konečně mohla začít...
Co se týče samotného obřadu, tak bych rád napsal, jak moc krásné to bylo a jak moc mě ta slova dojala, ale bohužel…v tomto ohledu jsem krom focení nestačil vnímat nic jiného kolem sebe.
”Víš, Radime, docela bych si to rád znovu poslechl, až bude klid.“:)
Tento moment, těsně po obřadu, mám obecně na všech svatbách asi nejradši…vždy je cítit neskutečná uvolněnost.
Ani není poznat, že jsme to dávali na dvakrát :) Zorce s Klárkou děkuju za spolupráci.
Oběd
Jedna z mých dalších oblíbených částí svatebního dne. :)
Všechny oficiální a neoficiální podmínky splněny pro společný oběd.
Krájení úžasného dortu a odpolední siesta v plném proudu...
Během oběda jsme našli čas i na menší rodinný photoshoot.
Ani my jsme nakonec neodolali a nechali se s Amálkou vyfotit. Děkujeme pyšným rodičům za důvěru.
Ještě nikdy jsem nebyl na svatbě kde se dělala výzdoba pro fotografa :) Krásně jste mi to nazdobili...
Odpolední program se nesl v uvolněném duchu, který byl natolik uvolněný, že když jsem chtěl později udělat skupinovou fotku, tak mi bylo řečeno, že to nepůjde, jelikož se několik účastníků rozhodlo pro odpolední šlofík.
V momentě, kdy jsem se snažil vyřešit "prekérku" ve které se náhle ocitla půlka lidí na přímém slunci a druhá ve stínu, mě někdo z hostů volal, abych šel něco vyfotit zezadu. Popravdě jsem vůbec nechápal co se vlastně děje, nicméně s notnou dávkou skepse jsem se nakonec došel podívat a hned jsem pochopil, že slunce tady nebude ten jediný rebel.
Rebelem navždy!
Tenhle moment asi nepotřebuje moc komentářů, stačí se podívat na všechny výrazy jednotlivých aktérů s dědou v popředí.
Skupinkových fotek jsme nafotili spousty, proto nebylo možné sem nahrát všechny. Hlavní je, že i přesto, že jsem vybral některé fotky, na kterých není vidět do obličeje, to všem neskutečně slušelo.
Photoshoot č.1
Na portréty jsem se těšil od první chvíle, kdy jste mě poprosili, zda bych vám váš úžasný den zdokumentoval. Nejsem primárně svatební ani portrétní fotograf, ale u vás dvou jsem přesně věděl, jak by měly fotky vypadat. Mám velkou radost, že se nám to společně povedlo.
Mám z našeho photoshootingu opravdovou radost...
Místo jste si vybrali úžasné a díky přízni prastarých nám vyšlo i to počasí...
Rada starších neboli prastaří... :)
Odpolední relax a několik rad do života od zkušenějších.
První tanec
To byla jízda! Klobouk dolů...vůbec nechápu jak jste to zvládli za tak krátkou chvíli.
Jendo, tohle bys měl nosit častěji! Ten podvazek na ruce tomu dodává ten poslední touch. :)
Dobití baterek
Věnečky, koláčky, miniřízečky, křidýlka a další pochutiny jenom završili už tak dokonalý gastronomický zážitek. Všechno jídlo bylo naprosto úžasné a klobouk dolů před všemi, kdo si dali tu práci ho připravit.
Photoshoot č.2
K mému překvapení, jsme realizovali i druhou část photoshootingu, u kterého jsem měl tentokrát velký problém něco vyfotit. Překvapivě to nebylo kvůli tomu, že bylo málo světla, ale hlavně proto, že jsem se u toho válel smíchy. Jendův styl běhu, který si nacvičil výhradně pro kamery, nás úplně odrovnal.
Party time!
Začala neskutečná jízda…teda pokud tedy zrovna nebyla vyhlášena "prestauka" :)
Veru, s večerní výzdobou jsem také moc spokojen. Krásně jsi mi to vyzdobila!
Stříhání mašlí
Ano, ani já jsem do poslední chvíle vůbec nutušil, o co tam vlastně šlo…Jak mi bylo později polopaticky vysvětleno (byl jsem opravdu unavený), Veru přivázala kytku ke stejnému počtu dlouhých stuh, kolik bylo svobodných žen. Jenda následně chodil s nůžkami dokola a postupně stříhal jednu po druhé, až nakonec zbyla jedna poslední, na jejichž konci byla šťastná Ivana.
Po shlédnutí Martyčákovic klanu na parketě není pochyb o tom, po kom máš Jendo svůj rytmus v těle…
Prskavkový tanec
Zrovna, když jsem si chtěl dát večeři a pivo :)
Veru, vůbec nechápu kde jsi na to vzala energii?
A žili, tančili a smáli se spolu až do rána :)
Další svatby focené plně na Fujifilm z pohledu hosta:
- https://www.tdernux.com/hruzovic
- https://www.tdernux.com/souckovi2020
- https://www.instagram.com/tom_tdx_weddingphoto/
__________
Tomáš Derner
Web: tdernux.com
Instagram: @tom_tdx_weddingphoto
Facebook: TOMAS DERNER - Tdernux Photography
