Rozhovor: Lukáš Hejlík

Lukáši, proč jste si pro své výlety za gastro zážitky vybral právě fotoaparát Fujifilm?

Na začátek musím říct, že nejsem žádný fotící odborník, geek ani fanatik. Jsem jednoduše někdo, kdo cestuje po Česku, fotí si jídlo, točí videa a především potřebuje, aby to všechno bylo rychle. Jinak by mi to jídlo vystydlo. (smích) Foťák nosím každý den v batohu, tudíž jsem potřeboval, aby nebyl velký a těžký. Tak jsem si vybral kompakt od Fujifilmu.

Pokud se nepletu, konkrétně se jedná o digitální kompaktní fotoaparát Fujifilm FinePix X100V s pevným ohniskem. Je to Váš první fotoaparát od Fujifilmu? Co Vám na něm nejvíce vyhovuje?

Ne, není to můj první fotoaparát od Fujifilmu. Dříve jsem měl Fujifilm FinePix X100F, takže tohle byl logický progres. Navíc dcera má Fujifilm X-T200 vlogger kit, takže to nebyla první zkušenost s Fujifilmem. Vlastním i nějaké Instaxy a obecně mám tu značku rád. Připadá mi hrozně sympatická designově i kvalitou a vůbec tím vším kolem. Pamatuju si přesně, že přímo tento kompakt měl jednou fotograf Benedikt Renč, kterého mám velmi rád a říkal, že ho nosí sebou vždycky, když potřebuje fotit něco rychle. Když si chce s něčím na ulici pohrát, aniž by musel tahat těžký aparát. A já jsem s ním také moc spokojený.

^{Foto: Adriana Fialová}

Máte ještě nějaké další oblíbené fotografy kromě Benedikta Renče?

Mám rád fotografku Adrianu Fialovou, kterou najdeme na Instagramu pod účtem Kocourova. S tou v podstatě také nejvíce spolupracuji. Fotila mi knížku 356 – Gastromapa Lukáše Hejlíka i obálku druhé knihy. Spolupracuji s ní nejen na těch restauracích, ale fotí mi třeba i stálou rubriku do Hospodářských novin, která se jmenuje Proč ne?!, ale i nás, když děláme nějaké spolupráce na Instagramu. Takže určitě Adrianu.

Obě Vaše knížky jsou plné krásných fotek nejrůznějších jídel, restaurací a dalších míst. Najdeme mezi nimi i Vaše fotky?

Ano, najdeme. Musím říct, že je až překvapivé, kolik gastro podniků v době, kdy by opravdu měly mít hezké sociální sítě a především vizuální komunikaci, tak nemá pěkné fotografie. Takže i v knize 365 – Gastromapa Lukáše Hejlíka se najdou moje fotky. A dokonce, pozor, jednu fotografii mám i na celé straně, kam se používaly opravdu jen ty nejlepší fotky. (smích)

V té druhé knize, 555 – Výlety s Gastromapou Lukáše Hejlíka, je jich dokonce spousta. Kromě toho tam mám samozřejmě mnoho profesionálních fotografií od nejrůznějších, řekl bych předních, českých cestovatelů a blogerů. A na tom jsem si dal v rešerších sakra záležet a mám velkou radost, že do toho úplně všichni, včetně těch největších hvězd, ochotně šli. Mezi nimi se najdou i četní "Fuji Fans", ale samozřejmě nejen ti. Ale je jich tam spousta a myslím, že ta soupiska je opravdu dobrá. Jsem docela pyšný na to, že se mi to všechno podařilo posbírat a že kniha představuje nejen ty výlety, místa a gastropodniky, ale myslím, že je to také velmi reprezentativní galerie jmen, které stojí za to sledovat. A to především, pokud vás tento nový styl cestování vs. focení vs. Instagram vs. moderní komunikace, baví.

Musím s Vámi souhlasit, že v dnešní době je důležité mít zvládnutou vizuální stránku sociálních sítích i webu a bohužel ne vždy tomu tak je. Přeci jen to jsou místa, kam lidé zabrousí jako první, když se o daném podniku chtějí něco dozvědět. Myslíte, že Vaše návštěva přiměla některé restaurace či kavárny na tomto více zapracovat?

Nemyslím si, že bych byl zase až tak vlivný. Možná, kdybych se občas zmínil o prostředí, nebo třeba o platingu (uspořádání jídla na talíři), tak třeba by k nějaké změně došlo, ale nevím. I když je pravda, že znám jedno místo, které na základě mého reportu předělalo kompletně celý interiér. Změnilo si dokonce i název a trochu i celý koncept. A vyplatilo se to. Ale to je opravdu jen jedno místo.

Nicméně ano. Myslím, že je důležité mít dobrou vizualitu včetně komunikace na stránkách a sociálních sítích. Na druhou stranu i v tomto se stal progres a občas může nastat i druhý extrém. Občas vidíte něco, že jede podle trendů, ale velmi často jsou v tom i agentury a externí pomoc. Takže tomu celému vlastně chybí jistá osobitost. Tak si říkám, co je vlastně lepší. Každopádně určitě to velmi důležité je v dnešní době vizuality a Instagramu. A naopak na tom není nic špatného. Pro ty restaurace je to možnost, jak se zadarmo ukazovat, prezentovat a nemuset nikde vyvěšovat billboardy. Takže bych řekl, díky bohu za to.

Zmínil jste, že v knížce 555 - Výlety s Gastromapou Lukáše Hejlíka je spousta fotografií od nejrůznějších fotografů, cestovatelů a blogerů. A pokud se nepletu, jejich snímky jsou vždy označené instagramovým účtem. Jak nebo podle čeho jste vybíral, koho oslovíte?

To byla poměrně dlouhá práce. Spousta rešerší a procházení inspirace. Samozřejmě jsem kombinoval fotky míst, které jsem potřeboval a chtěl mít v knize. Ve vzácném případě jsem to dělal i naopak. Znal jsem super fotografii, kterou jsem chtěl v knize mít, takže jsem vše kolem tomu přizpůsobil. To znamená, že jsem tu lokaci dal do knihy a k němu pak plánoval gastro. Ale samozřejmě mnohem častěji jsem měl vybraná gastro místa a následně dle toho teprve hledal vhodné výlety a fotografie. Takže mám radost, že je tam poměrně široká plejáda českých fotografů a cestovatelů a že si o nich člověk udělá celkem hezký přehled.

^{Foto: Adriana Fialová}

Setkal jste se s některými z nich i osobně?

Ne. Teda respektive až později. Ale ono to celé byl v podstatě online projekt, protože v té době byl lockdown a navíc jsme se pak přehoupli do fáze zavřených okresů.  Díky tomu jsem ale na to měl čas a stejně jako teď Vám při našem rozhovoru jsem i jim posílal hlasové zprávy. (smích) Díky tomu jsem s nimi udělal několik rozhovorů, které si můžete přečíst v knize a tím pádem se o nich dozvědět i něco víc.

Následně jsem se pak setkal například s Jakubem Fišerem, kterého mám velice rád. Pak mám velkou radost, že se mi podařilo navázat spolupráci s i dalšími fotografy jako je Jan Valečka, Jan Řeháček, Lukáš Doležal, Marek Šaroch, Kristýna Audiová, která je autorkou IG profilu Úžasná místa v Česku a s mnoha dalšími význačnými fotografy.

Odnesl jste si z toho, že jste se spolupracoval s tolika špičkovými fotografy, něco pro svoji další práci? Například nějakou zkušenost, dobrý tip nebo něco, co Vás třeba ve Vašem fotografování posunulo dál?

No jako takhle. (smích) Mé fotografování beru stále za velmi amatérské a teď nevím, zda to mohu prásknout, ale používám tzv. tři A. Automat, automat, automat. Potřebuju být opravdu rychlý. Ale je pravda, že už dlouho si říkám, že bych si udělal nějaký kurz fotografování. Fujifilm mi to dokonce i nabízel. Ale já bych se možná raději domluvil s Maruškou Bartošovou, food fotografkou a ambasadorkou značky Fujifilm, kterou znám z food scény. Takže uvidím, ale přemýšlím o tom stále víc.

^{Foto: Adriana Fialová}

Takže jste ve fotografování prozatím samouk. Necháváte se tedy alespoň inspirovat od food fotografů, jako je třeba zmíněná Marie Bartošová?

Já mám samozřejmě těch kamarádů z food scény spoustu. Jsem pořadatelem akce Food Blog Roku, a také stojím za sdružením Gastrokroužek, ve kterém je zapojených spousta skvělých food blogerů, kteří zároveň fotí. Takže jsem byl mnohokrát u toho, když se fotilo jídlo a díky tomu jsem se pár pravidel naučil. (smích) Nicméně opravdu uvažuji, že si zaplatím kurz u Marušky, aby mě vedla především, co se týče práce s fotoaparátem, protože ona je opravdu úžasná fotografka.

Je nějaká fotografie, na kterou jste pyšný, že se Vám opravdu povedla nebo kterou máte nejraději?

Tak určitě. (smích) Například tu, která se dostala na celostranu knížky 356 - Gastromapa, jak jsem o ní mluvil. Ta se jednoduše grafičce líbila natolik, že se dostala mezi ty nejhezčí fotky do tzv. atmosfér, které můžeme v knížce vidět vždy na celé straně. Ale pro mě jsou ty fotky spíš vzpomínkou na návštěvu toho podniku nebo místa. Neřeším je po technické stránce.

Právě Vaší knížkou 365 - Gastromapa Lukáše Hejlíka listuji. Prozradíte, která z těch tzv. atmosfér je ta Vaše?

Záleží, jaké vydání knížky máte. V tom úplně prvním ji ještě nenajdete, ale v těch dalších dvou už ano. Jedná se o Penzion Mahler, sezení v hostinci.

Baví Vás fotit například i ve volném čase nebo fotoaparát s sebou berete čistě jen na Vaše gastro výlety?

Někdy si ho s sebou beru i jen tak. Zvlášť když jsem pracoval na knížce 555 – Výlety s Gastromapou a jezdil jsem na výlety, které jsou v knize zmíněné. Tam jsem fotil i přesto, že jsem věděl, že svoje fotky moc používat nebudu. (smích) Samozřejmě mám super foťák i v telefonu a je to uživatelsky jednodušší, takže jak kdy. Ale beru ho s sebou moc rád. Právě před chvílí jsem ho použil v Kolíně při svém dalším gastro výletu.

Plánujete do budoucna výměnu Vašeho stávajícího modelu fotoaparátu, případně rozšíření o další techniku?

Mně ten kompakt opravdu vyhovuje jak pro svou váhu, velikost, tak i design, který je pro mě rovněž velmi důležitý. Například, když jsem točil pořad Kudy, foodie?, kde ten fotoaparát byl hodně vidět, tak jsem dostal mnoho dotazů, co to mám za fotoaparát. Takže já jsem vážně spokojený. Spíš bych si chtěl najít čas na nějaký ten foto kurz a víc se zabývat post produkcí. Ale s tím časem je to špatný a vím, že to bude špatný. (smích)

^{Foto: Adriana Fialová}

Vaše slova na závěr. Co byste vzkázal čtenářům našeho rozhovoru?

Děkuji moc za ten prostor a ať všechny baví výlety po Česku na krásná místa. Ať už to jsou výlety na hrady, zámky, památky, za architekturou, designem, do přírody, na rozhledny, ale samozřejmě také za gastrem. To všechno dělá naši zemi i naše žití hezčím. A pokud někoho inspiruje fotka, tak je to přeci hezké. Tak hurá na to. Děkuji moc, ať se daří a buďte všichni zdraví.

Projekty Lukáše Hejlíka

 __________

Lukáš Hejlík

Instagram: @lukashejlik
Facebook: Lukáš Hejlík