Davide, co Vás přivedlo k fotografování a jak dlouho se mu věnujete?
To máte tak. Pamatuji si, že už jako malý capart jsem všude běhal s foťákem od dědy, který jsem našel na půdě. Dobře tak ne, to nebylo o mně. Jednak děda žádný foťák neměl a půda se v paneláku taky blbě hledá. Ve skutečnosti jsem se k tomu dostal pár let po střední škole. Naši měli zrcadlovku a pořizovali si druhou, tak jsem začal používat starší model a fotil všechno, co se dělo kolem. Fotbal, koně, kamarádky. A tak nějak to započalo. Jak dlouho se focení věnuji se těžko definuje. Různé sporty fotím od roku 2010. Trochu vážněji jsem focení začal brát po roce 2013 a svatby fotím od roku 2019.
V dnešní době se prezentujete jako párový a svatební fotograf. Jak jste se k tomuto odvětví dopracoval?
Je to stejné, jako v celém mém životě. Nemám moc podrobný plán a když už ho mám, tak to dopadne vždycky úplně blbě. Také celkem úspěšně dovedu přehlížet nabízené příležitosti. Takže si něteré cesty musím o pár let později vyšlapat znovu a navíc složitěji.
TFP je zkratka termínu „Time For Prints“, což v překladu znamená „čas za fotky“.
Strašně dlouho jsem fotil TFP, což je téma samo o sobě. (Pozn. TFP je zkratka termínu „Time For Prints“, což v překladu znamená „čas za fotky“. Jde o formu spolupráce mezi fotografem a modelkou (případně dalšími profesemi), při níž bez jakékoli úplaty vzniknou fotografie, které poslouží všem zúčastněným k obohacení portfolia.) Když se moje focení nikam moc neposouvalo, potkal jsem svoji stávající ženu a ta pro mě byla inspirací snažit se o něco více. A jelikož mě nejvíce baví fotit, když se někde něco děje, byl to asi přirozený vývoj. Z počátku jsem vůbec netušil, že jednou budu fotit páry a svatby.
Láká Vás i nějaká jiná foto disciplína než fotografování svateb, párů a portrétů?
Hodně obdivuji dokumentární fotky a videa. Viděli jste někdy jak se fotí, nebo točí dokumenty pro National Geographic? Nedovedu si představit, jak to musí vypadat, být celé dny v někdy naprosto příšerných podmínkách, abyste nafotili nebo natočili třicet vteřin do dokumentu. Pak rozhodně fotky z událostí ze světa, kdy objektiv přináší aktuální info o nějaké zásadní události. A taky sport. Ten mi zůstal, protože když kolem vás proběhne někdo za 9 vteřin a vy to necvaknete, tak je to fuč a už se to nevrátí.
Svatba jako taková je velké téma a ačkoli jsme stále v Česku, může mít mnoho různých podob. Setkal jste se ve své praxi vyloženě s něčím netradičním?
Asi nic vyloženě netradičního jsem nezažil. Přeci jen svatby ještě nefotím tak dlouho a jelikož mám své zaměstnání, tak těch svateb během roku dělám i poměrně málo oproti mým kolegům fotografům. Takže čekám, s čím mě kdo překvapí. Třeba se letos něco objeví. I když teď mě jedna tak trochu netradiční věc napadá. Na jedné svatbě si nevěsta udělala z focení workshop pro své kamarádky. Od té doby raději se snoubenci vždy uzavírám smlouvu.
Můžete mi přiblížit, jak to vypadá, když si nevěsta z vlastní svatby udělá workshop na focení?
Jednoduše přijdete na svatbu, kde máte být "hlavní fotograf" a až tam se dozvíte, že spolu s vámi bude fotit ještě jeden jejich kamarád, který taky fotí. Nikdy není příjemné dozvědět se to až na místě, ale zvládnete to. Co se ale hůře zvládalo bylo zjištění, že kromě vás dvou tam jsou ještě další asi tři nebo čtyři kamarádky, které si rovněž chtěly udělat fotky do svého portfolia. V závěru to vypadalo tak, že když jsme šli na párové focení, byli s námi další čtyři fotografové a každý z nich si to chtěl nafotit to své. Bez toho jsme se nemohli posunout. Tohle se mi stalo v začátcích, takže si člověk ještě moc netroufl něco říct. Ale pak se vám něco obdobného stane ještě několikrát a s dalšími snoubenci už raději uzavřete smlouvu, aby se nic podobného neopakovalo.
Když jsme šli na párové focení, byli s námi další čtyři fotografové a každý z nich si to chtěl nafotit to své.
Co všechno s budoucími novomanželi řešíte na předsvatební schůzce? Na co je dobré nezapomenout?
Například to, že když bude pršet, tak bude pršet a nic s tím neudělají. Je to jedna z mála věcí, kterou na své svatbě neovlivní. Ale to je spíše taková poznámka na závěr. Jinak to začíná už u předsvatební schůzky jako takové, protože ta samotná je velmi důležitá. Stále se setkávám s tím, že budoucí novomanželé často opomíjí to, abychom se vzájemně poznali. Podle mě je důležité zjistit, zda si vzájemně sedíme a chceme spolupracovat. Nikdo přeci nechce na svém velkém dni divného týpka s fotákem co se tváří, že to umí, ale na lidi se neusměje a dělá že tam není, že jo.
Na schůzce pak procházíme, jak bude celý den probíhat. Ptám se na jejich představu o jednotlivých časech, společném focení, jestli mi dají najíst a napít (smích) a dojdeme až k tomu, jak a kdy odcházím, jak odevzdávám fotky, nebo která svatební hra může spojit kolektiv a která je někdy na hraně. Neexistuje špatná otázka, protože většina lidí se bere poprvé a fotograf má těch svateb má za sebou několik. Pracovně samozřejmě. Jo a nenechte si do toho mluvit. Je to váš den a vaše svatba, tak si to udělejte po svém a hlavně si to užijte, protože to strašně rychle uteče.
Svatební den, ačkoli je to jeden z nejkrásnějších dnů v životě člověka, může být pro snoubence zároveň i dost stresující. Jak s tím jako svatební fotograf pracujete, abyste mohl posléze odevzdat fotografie plné přirozených emocí namísto křečovitých úsměvů?
Ted si budu trochu protiřečit, ale dělám, že tam nejsem. Na toto mám ale jiný recept. Začíná to už na předsvatební schůzce. Tu s vámi většinou domlouvá nevěsta, takže dle stylu komunikace už trochu tušíte, jak to bude celé vypadat. Instagram taky napoví. Na schůzce si ale oťuknete i ženicha. S ním totiž chcete být kamarád. Vysvětlíte mu, že po něm za celý den nic nebudete chtít, pouze cca deset minut při oblékání. A tím to z nich spadne. Největší stres ženichů je ale párové focení. Kluci to nechtějí holkám zkazit, aby nemuseli celý život poslouchat, že mají škaredé novomanželské fotky, protože se nesnažili. Takže ze sebe vymáčknou to nejlepší a ono je to na těch fotkách pak opravdu vidět. Někdy v tom dokonce předčí i nevěsty. No a po příjezdu to musíte ještě uhrát s maminkama. Když to všechno dáte dokupy, tak vás berou. Už pro ně nejste úplně cizí a chovají se přirozeně. No a vy pak už vlastně jen fotíte vše, co se kolem děje a máte krásné přirozené fotky. Ale jinak já sám jako fotograf jsem ve stresu tak ¾ dne, abych někde něco nepromeškal, takže se snažím být všude.
Jaký je Váš největší zážitek z dosavadního focení?
Při pohledu na můj obličej dost lidí napadá, co je to za namyšleného blba. Takže můj první dojem na pohled není úplně to nejlepší, co můžu nabídnout. Ale můj největší zážitek je to celé, že mi lidé dávají příležitost, svěřují mi jejich den, chtějí ode mě poradit a já mohu být toho všeho součástí. Vlastně i tenhle rozhovor je pro mě neuvěřitelný. Tak doufám, že si ho přečte více lidí než moje žena a mamka.
Pokud se nepletu, Vaše žena je vizážistka. Pracujete tedy i společně? Myslím tím, že ona modelku nebo nevěstu nalíčí a Vy potom fotíte?
Máme dvě malé princezny, tak toho času na společné spolupráce tolik není, ale i za to málo, co se podaří, jsem rád. Verču využívám nejen jako vizážistku, protože ví, co dělá a umí s holkama skvěle komunikovat, ale taky jako modelku, protože tam je výsledek vždycky zaručen. Zrovna něco nového vymýšlíme, tak se to snad povede.
Jaké vlastníte fotografické vybavení a co z toho nejraději používáte?
Popravdě toho moc nemám. Vlastním dvě těla Fujifilm X-T3, které používám na svatbách a objektivy 16mm, 35mm a 56mm. Tahle sestava mi dobře pokrývá to, co potřebuju. Ať už fotím svatbu nebo párové, portrétní a těhotenské fotky. Pak ještě používám nějaké doplňky jako například dodatečné světlo. Ale to použiji tak dvakrát za rok. Občas také vyletím s dronem a pokusím se o vyfocení krajinky. Všechno se mi to vleze do batohu, takže člověk cestuje na lehko.
Sledujete novinky v oblasti fototechniky Fujifilm a plánujete své fotografické vybavení v nejbližší době rozšiřovat?
Přiznám se, že jsem docela ignorant na tyhle věci. Občas si přečtu, co která značka chystá, ale spíše to řeším, až když nastane situace u mě. Aktuálně koketuji s myšlenkou, že pošlu jednu z X-T3 do světa a pořídím si X-T4.
Jak obvykle vypadá post proces Vašich fotografií, a které programy se Vám osvědčily?
Záleží jakou fotku tvořím. Pokud se jedná o montáž se šatama, tak je to trochu na dýl, ale v zásadě se snažím fotku už dobře vyfotit, aby post proces netrval příliš dlouho. Začínám vždycky v Lightroomu selekcí fotek a pak pracuji už pouze s vybranými. Mám vytvořené presety, které používám a ladím k dané fotce, takže se snažím nedělat vše od začátku a to ušetří čas. Polotovar pak pošlu do Photoshopu a tam doladím zbytek. Pracuju tedy s Adobe LR a PS. Možná se teď někdo plácne do čela, že existuje například C1 nebo něco lepšího, takže jsem pozadu, ale ono to na tom pidi čtverečku Instagramu stejně nejde poznat. To jen tak, ať rozdmýcháme debatu třeba.
Jak byste sám sebe popsal jako fotografa?
Od přírody introvert, což se na focení a práci s lidma moc nehodí, ale prý jsem docela vtipný a s lidma dobře komunikuji. To neříkám já, ale lidi kolem. Koukněte na mé recenze, fakt. No a mimo to občas dobře i něco vyfotím. Jinak na svatbách mám rád ten stres a to napětí, jestli všechno klapne. Mám rád, když jsou na fotkách emoce a něco se děje. Přesně to se snažím zachytit. A asi mě nikdy nepřestane fascinovat, že se někomu líbí to, co dělám.
__________
David Sameš
Web: sejmsfoto.com
Instagram: @sejmsfoto
Facebook: Sejmsfoto
